Měníme svět: z ponorkové nemoci do světa bez předsudků o váze
V roce 2020 jsme všichni měli příležitost vyzkoušet si sociální
izolaci. Procvičovali jsme si to po mnoho měsíců za sebou. Nebyla to
zábava. U některých lidí to skončilo ponorkovou nemocí. Ale ne pro
každého je sociální izolace novinkou. Lidé žijící s obezitou jsou v
této oblasti skutečnými odborníky. Když se nyní naše společnost vrací
k životu, napadá mě, zda bychom se nemohli rozhodnout pro svět, který
bude dobrým místem pro nás všechny?
Dr. Michael Vallis, srpen 2020
Jsem z Kanady, což je obecně bezpečné a přátelské místo. Respektive
jsem z východní Kanady, která se považuje za přátelskou dokonce i
podle kanadských norem. Přesto jsme od března měli pocit, že nemůžeme
věřit ani svým sousedům, a když v potravinách někdo vstoupil do stejné
uličky, v jaké jsme byli my, cítili jsme se ohrožení a byli jsme podezřívaví.
Lidé, kteří sociální izolaci ani obecně zvýšenou citlivost k hrozbám
dosud neznali, se těší, že se vrátí k normálnímu životu. Jenže žádný
normální život, do nějž by se mohli vrátit, neexistuje! Ještě
neskončila ani první vlna a už slyšíme, že určitě bude druhá a že se
máme připravit na více podobných virů. Popřemýšlejme tedy, jak by ten
nový normální život mohl vypadat. Může být nová normalita lepší než ta stará?
Lidé žijící s obezitou jsou v sociální izolaci skutečnými odborníky.
Předsudky a stigmata spojené s obezitou jsou tak velké, že obézní lidé
se ve společnosti necítí bezpečně. Naučili se, jak se vyhýbat místům,
kde by se s vysokou pravděpodobností setkali s předsudky.
Nakupování potravin pozdě v noci, aby snížili pravděpodobnost, že
někdo bude kritizovat obsah jejich košíku, nakupování oblečení přes
internet, aby se vyhnuli zkoušení věcí na veřejnosti, sledování
Netflixu, aby předešli pocitům trapnosti z malých sedadel v kině. Mám pokračovat?
Pocit ohrožení přirozeně vyvolává úzkost. Tak je mozek nastavený,
aby zajistil přežití. Hrozby je třeba vyřešit dříve, než způsobí újmu.
Lidé jsou společenské bytosti, takže naše reakce na společenské
nebezpečí (ponížení, kritika) je stejná jako reakce na fyzickou hrozbu.
Share
„Lidé jsou společenské bytosti, takže naše reakce na společenské
nebezpečí (ponížení, kritika) je stejná jako reakce na fyzickou
hrozbu.“ Žít s obezitou ve světě plném předsudků je stejné jako žít s
rizikem, že chytíme infekci COVID-19.“
Žít s obezitou ve světě plném předsudků je stejné jako žít s
rizikem, že chytíme infekci COVID-19. Možná, ale opravdu jen možná,
může být výhodné vidět paralelu mezi sociální izolací během COVID-19 a
sociální izolací zapříčiněnou strachem z předsudků.
Jedním z nešťastných důsledků našeho instinktu přežít ve společnosti
je to, že upřednostňujeme lidi, kteří jsou stejní jako my. A pokud se
ve vztahu něco pokazí, je snadné to svádět na rozdíly mezi lidmi.
Můžeme si všimnout, že za některých okolností mají lidé kvůli
COVID-19 předsudky vůči lidem s asijským původem. Víte, že španělská
chřipka nezačala ve Španělsku? Byla nazvána španělskou chřipkou,
protože Španělsko bylo první zemí, která připustila její existenci.
Vytvořit si předsudky je prostě strašně snadné!
Share
„Jedním z nešťastných důsledků našeho instinktu přežít ve společnosti
je to, že upřednostňujeme lidi, kteří jsou stejní jako my.“
Předsudky jsou produkovány instinktivními složkami lidské bytosti.
Ale v průběhu vývoje lidského druhu se nám rozvinuly i jiné složky než
jen instinktivní, a to intelektuální a morální.
Mozek je vlastně rozvíjející se orgán. Tím chci říct, že i když se
během vývoje vyvinuly nové mozkové struktury, ty staré nepřestaly
fungovat. Nové funkce se vyvíjejí na základě starých systémů.
V psychologii je tato skutečnost klíčová. Znamená to totiž, že máme
v sobě dva psychologické systémy. Původní primitivní instinktivní
mozkové funkce jsou umístěny ve středním mozku. Jedná se primárně o
impulzivní a emocionální systém („Chci to, chci to všechno, a chci to
hned“). V prefrontální kůře (povrch mozku přímo uvnitř vašeho čela)
máme výkonný systém. Tento systém je logický a intelektuální. Je
schopný řešit problémy, kriticky uvažovat a oddálit uspokojení.
Share
„Předsudky jsou produkovány instinktivními složkami lidské bytosti.
Máme v sobě dva psychologické systémy. Většinu času mezi těmito
systémy pociťujeme napětí.“
Většinu času mezi těmito systémy pociťujeme napětí. Co máte chuť
dělat? Co byste měli dělat? Všimněte si, že odpovědi na tyto otázky
často nejsou stejné. Systém založený na emocích chce okamžité
uspokojení a přemýšlí automaticky (například: „vypadá jako já – dobře,
nevypadá jako já – špatně“). Logický systém se zaměřuje na principy a
hodnoty (například: „nesuď knihu podle obalu; všichni lidé jsou si rovni“).
Sociální izolace bude dočasná, už teď zase opouštíme své domovy a
vydáváme se mezi lidi. Když se nyní naše společnost vrací k životu,
napadá mě, zda bychom si ten svět nemohli udělat jiný? Problém
předsudků můžeme řešit. Předsudky vůči lidem asijského původu jsou
neopodstatněné, příznivci Black lives matter mají pravdu a předsudky
vůči lidem, kteří žijí ve větších tělech, jsou také neopodstatněné.
Jako psycholog někdy povzbuzuji lidi, aby využili změnu životních
okolností ke změně svého chování. Představte si například, že jste
kuřák a že se chystáte změnit zaměstnání. Troufám si tvrdit, že pokud
máte zájem stát se nekuřákem, je velká pravděpodobnost, že nová práce
vám v tom může pomoct. Vstupte tedy do nové práce jako nekuřák.
Řekněte svým novým kolegům, že nekouříte, a chovejte se jako nekuřák.
Share
„Když se nyní naše společnost vrací k životu, napadá mě, zda bychom
si ten svět nemohli udělat jiný? Problém předsudků můžeme řešit.“
Změna okolností pomáhá, protože nám umožňuje vybudovat si nové návyky
a změnit, jak na nás lidé nahlížejí. COVID-19 může fungovat stejně
jako nová práce. Až se vrátíme zpátky do normálního světa, můžeme se
chovat, jako by to byl nový svět. Právě to je teď důležité. Být z Asie
neznamená, že můžete za COVID-19, být černoch neznamená, že se s vámi
může zacházet jinak, a žít ve větším těle není známkou slabosti.
Upozornění: Názory a perspektivy vyjádřené na tomto blogu jsou
názory autora a nemusí nutně odrážet oficiální postoje nebo zásady
jakékoli agentury, organizace, zaměstnavatele nebo společnosti
Pojďme si promluvit: 10 otázek, které byste měli položit svému lékaři
Těchto deset otázek vám může pomoci zahájit rozhovor a učinit první krok
k tomu, abyste se dozvěděli, jaké jsou možnosti léčby pro regulaci
tělesné hmotnosti.
Obezita je složité onemocnění, ale její léčba být složitá nemusí.
Vyškolení zdravotníci mají znalosti a nástroje potřebné k vytvoření
léčebného plánu, který vám bude vyhovovat.
The site you are entering is not the property of, nor managed by,
Novo Nordisk. Novo Nordisk assumes no responsibility for the content
of sites not managed by Novo Nordisk. Furthermore, Novo Nordisk is not
responsible for, nor does it have control over, the privacy policies
of these sites.