Pojďme si promluvit o hmotnosti: je načase začít se o léčbě obezity
bavit jinak
Onemocnění covid-19 poukázalo na nutnost zabývat se v rámci zdravotní
péče obezitou a vyzdvihlo potřebu přehodnotit, jak tuto nemoc
nahlížíme a léčíme. Zatímco vědecké porozumění tomu, jak funguje
regulace hmotnosti, a vývoj možností, jak léčit obezitu, zaznamenaly
významný pokrok, diskuze o obezitě se zdravotníky zůstává již dlouhou
dobu náročnou disciplínou. Ale i na této skutečnosti můžeme nalézt
nějaká pozitiva.
Dr. Michael Vallis, srpen 2020
„Proč bych měl/a poslouchat, co říkáte? Proč bych s vámi o tom vůbec
měl/a mluvit?“
I když jsou tyto otázky nepříjemné, jako psychologa se zaměřením na
zdravotní problémy pracujícího s obezitou mě ani v nejmenším
neobtěžují. Vlastně jsou velmi poučné.
Většina mé práce spočívá ve školení zdravotnických pracovníků
ohledně zvládání obezity. Nikoli o té medicínské složce léčby obezity,
ale o složce pečovatelské.
V jakém
smyslu jsou tedy výše uvedené otázky pro mou profesi užitečné? Jde o
to, že vynášejí na světlo hlavní problém úlohy, jakou v léčbě obezity
hrají zdravotníci. Pokud vás někdy vaše váha donutila navštívit
lékaře, možná jste si tyto otázky položili také (ať už nahlas, nebo
jen tak pro sebe).
Share
„V životě člověka je lékař jen maličkou tečkou – a možná tou první
tečkou, kterou začnete ignorovat. Odborná rada se hodí, ale nebude mít
vliv na vaše každodenní chování.
Každý příběh lze vyprávět ze dvou stran. Pohled lékaře a pohled pacienta
Často vedu školení o léčbě obezity, kterého se účastní přibližně 30
až 40 lékařů. Když položím otázku: „Proč by měl váš pacient naslouchat
tomu, co říkáte?“, obvykle dostanu tyto 3 odpovědi.
Nejčastější odpovědí je: „Pacienti by mi měli
naslouchat, protože jsem odborník.“ Na to odpovídám tak, že lékaři
připomenu, že v životě člověka je jen maličkou tečkou – a možná tou
první tečkou, kterou člověk začne ignorovat.
Jen si to představte: Navštívíte svého lékaře, sestavíte spolu
plán, ale pak přijdete domů, kde zjistíte, že váš partner se k tomu
staví skepticky a doporučení vašeho lékaře zpochybňuje. Čí spokojenost
vám bude více ležet na srdci? Vašeho partnera, nebo lékaře? To bychom
měli. Nebo vyrazíte ven s přáteli, ale ti se řídí jinými pravidly, než
na jakých jste se s lékařem dohodli. Co uděláte? Budete se chovat tak,
aby byl váš lékař spokojený, a zůstanete sami, nebo se budete chovat
ke spokojenosti svých přátel? Odborná rada se hodí, ale nebude mít
vliv na vaše každodenní chování a stoprocentně nepřeváží vztahy s
důležitými lidmi a kulturní aspekty vašeho života.
Share
„U normálního člověka mají emoce převahu nad logikou.“
Druhá nejběžnější odpověď na tuto otázku je „Pacienti vědí, že by mě
měli poslouchat.“ Tady se nám zase objevuje problém rozporu mezi
„chci“ a „měl bych“. Jako lidé máme značně konkurenční zájmy. Máme
emocionální stránku, která je založena na přáních a která touží po
štěstí. A máme rozumovou stránku, která dokáže počítat rizika a
přínosy. Která stránka je podle vás silnější? Správně, u normálního
člověka mají emoce převahu nad rozumem.
Síla vnitřní motivace
Výborně, a jaká je ta třetí, nejméně běžná odpověď? Lékaři
odpovídají, že „pacient má osobní smysluplné důvody vyhledat mou radu
a řídit se jí“. Trefa! Lidé se s největší pravděpodobností budou
chovat podle toho, čemu věří a jaké jsou jejich hodnoty.
Současný přístup k léčbě obezity je založený
především na kladení otázek, naslouchání a snaze pochopit pacientovu
zkušenost. Takto vzniká společný základ, na němž mohou lékař a pacient
vystavět různé možnosti léčby.
Share
„Současný přístup k léčbě obezity je založený především na kladení
otázek, naslouchání a snaze pochopit pacientovu zkušenost.“
Tento příběh vyprávím proto, že ilustruje problém, na který jsem
poukázal před chvílí. Ten spočívá v tom, že lékařský systém byl
vytvořen jako odborný systém, kde lékař je odborník a vy jste
neinformovaní.
Toto uspořádání
funguje na pohotovosti nebo na operačním sále, ale při každodenních
volbách, při nichž lidé určují své chování, nepomáhá. Za své životy
musíme nést odpovědnost sami. Máte děti? Kolik bylo vašemu dítěti,
když vám poprvé řeklo: „Nebudeš mi rozkazovat“? Přesně. A jak je
možné, že vím, že první slova vašeho dítěte byla „ne!“ a „já sám!“, a
nikoli „máma“ nebo „táta“?
Jsou
situace a období, kdy je na místě zdravotní péče ve stylu „naučit a
vysvětlit“ a kdy je čas na odborná doporučení, ale léčba obezity
potřebuje něco jiného. Při léčbě obezity je namístě přístup, kterému
říkám „spolupracujte a přenechejte odpovědnost“.
Share
Za své životy musíme nést odpovědnost sami. Při léčbě obezity je
namístě přístup, kterému říkám spolupráce a přenechání odpovědnosti.
Současný přístup k léčbě obezity přijímá strategii „spolupracujte a
přenechejte odpovědnost“ a staví na respektu, péči a důvěře v osobní
zkušenosti pacienta. Představte si, že vám lékař říká: „Vy jste
odborník na sebe sama a já mám nějaké zkušenosti s léčbou obezity.
Myslíte si, že bychom mohli spolupracovat na hledání řešení, která u
vás budou fungovat?“
Jsem přesvědčen,
že takové pozvání ke spolupráci je jediný způsob, jak mohou
zdravotníci a lidé s obezitou začít spolupracovat na efektivní léčbě
obezity. Bohužel je pravdou, že o tom zatím ví jen velmi málo zdravotníků.
Podváha
—
BMI 10.0-18.5
Podváha může být známkou toho, že nejíte dostatečně nebo že jste
nemocní. Pokud máte podváhu, obraťte se na svého praktického lékaře,
který provede další vyšetření.
Normální váha
—
BMI 18.5-25.0
Lékařská komunita doporučuje udržovat si hmotnost v tomto rozmezí.
Nadváha
—
BMI 25.0-30.0
* Výraz „před obezitou“ byl dříve klasifikován jako „nadváha“
Světovou zdravotnickou organizací (World Health Organization, WHO)
Lidé, kteří spadají do této kategorie, mohou být ohroženi
rozvojem obezity. Mohou být také ohroženi jinými zdravotními
problémy nebo zhoršením současných zdravotních problémů. Doporučuje se
poradit se s poskytovatelem zdravotní péče vyškoleným v oblasti
léčby obezity.
Pro osoby, které spadají do kategorie nadváhy, existují
dvě doporučení, která jsou formulována v evropských a
amerických klinických standardech pro léčbu obezity u dospělých.
Osobám s BMI mezi 25,0 a 29,9 a osobám, které nemají
zdravotní problémy související s tělesnou hmotností (tj.
vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol), se doporučuje
zabránit dalšímu přírůstku tělesné hmotnosti zdravým jídlem a
zvýšenou fyzickou aktivitou.
U lidí s BMI mezi 27 a 29,0, kteří mají zdravotní
problémy související s tělesnou hmotností, je doporučeno zhubnout
pomocí kombinace změny životního stylu a léků proti obezitě,
aby dosáhli úbytku hmotnosti a zlepšení zdraví a kvality života.
Obezita 1. stupně
—
BMI 30.0-35.0
Lidé s hodnotou BMI 30 nebo vyšší mohou mít obezitu, která je
definována jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které může
poškodit zdraví. Dnes řada zdravotnických organizací považuje
obezitu za chronické, ale zvládnutelné onemocnění.
Světová zdravotnická organizace a další zdravotnické organizace
rozlišují tři stupně obezity:
Klasifikace obezity
Index tělesné hmotnosti (BMI)
1. stupeň
30,0–34,9
2. stupeň
35,0–39,9
3. stupeň
Více než 40
Rozsahy BMI vycházejí z vlivu nadměrného tělesného tuku na zdraví
jedince, předpokládanou délku života a riziko rozvoje onemocnění; s
nárůstem BMI se zvyšuje i riziko některých onemocnění.
Lidem s BMI 30 nebo vyšším se doporučuje, aby se poradili se
zdravotníkem vyškoleným v léčbě obezity ohledně diagnózy, hodnocení
rizik, léčby obezity a zdravotních komplikací souvisejících s hmotností.
Cílem zvládání a léčby obezity není jen hubnout, ale spíše zlepšit
zdraví a snížit riziko jiných zdravotních komplikací. Zhubnutí i jen
o několik málo kilogramů, například o pět procent tělesné hmotnosti
nebo více, a udržení tohoto úbytku může zlepšit celkovou pohodu a
zároveň snížit riziko komplikací souvisejících s váhou.
Existuje řada vědecky ověřených možností léčby obezity, které lze
doporučit v závislosti na individuálních potřebách, zdravotním stavu a
přítomnosti nebo nepřítomnosti komplikací souvisejících s hmotností.
Léčba může zahrnovat kombinaci následujících možností:**
* Bariatrická operace je obecně zvažována u osob s BMI nad 35,
které mají také komplikace související s tělesnou hmotností. Obecně
se zvažuje také u osob s BMI 40 nebo vyšším.
** Upozornění: Tyto informace nenahrazují konzultaci se
zdravotníkem. Máte-li jakékoli dotazy týkající se vašeho zdraví,
obraťte se na svého praktického lékaře nebo jiného kvalifikovaného zdravotníka.
Obezita 2. stupně
—
BMI 35.0-40.0
Lidé s hodnotou BMI 30 nebo vyšší mohou mít obezitu, která je
definována jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které může
poškodit zdraví. Dnes řada zdravotnických organizací považuje
obezitu za chronické, ale zvládnutelné onemocnění.
Světová zdravotnická organizace a další zdravotnické organizace
rozlišují tři stupně obezity:
Klasifikace obezity
Index tělesné hmotnosti (BMI)
1. stupeň
30,0–34,9
2. stupeň
35,0–39,9
3. stupeň
Více než 40
Rozsahy BMI vycházejí z vlivu nadměrného tělesného tuku na zdraví
jedince, předpokládanou délku života a riziko rozvoje onemocnění; s
nárůstem BMI se zvyšuje i riziko některých onemocnění.
Lidem s BMI 30 nebo vyšším se doporučuje, aby se poradili se
zdravotníkem vyškoleným v léčbě obezity ohledně diagnózy, hodnocení
rizik, léčby obezity a zdravotních komplikací souvisejících s hmotností.
Cílem zvládání a léčby obezity není jen hubnout , ale spíše zlepšit
zdraví a snížit riziko jiných zdravotních komplikací. Zhubnutí i jen
o několik málo kilogramů, například o pět procent tělesné hmotnosti
nebo více, a udržení tohoto úbytku může zlepšit celkovou pohodu a
zároveň snížit riziko komplikací souvisejících s váhou.
Existuje řada vědecky ověřených možností léčby obezity, které lze
doporučit v závislosti na individuálních potřebách, zdravotním stavu
a přítomnosti nebo nepřítomnosti komplikací souvisejících s
hmotností. Léčba může zahrnovat kombinaci následujících možností**:
* Bariatrická operace je obecně zvažována u osob s BMI nad 35,
které mají také komplikace související s tělesnou hmotností. Obecně
se zvažuje také u osob s BMI 40 nebo vyšším.
** Upozornění: Tyto informace nenahrazují konzultaci se
zdravotníkem. Máte-li jakékoli dotazy týkající se vašeho zdraví,
obraťte se na svého praktického lékaře nebo jiného kvalifikovaného zdravotníka.
Obezita 3. stupně
—
BMI 40.0-50.0
Lidé s hodnotou BMI 30 nebo vyšší mohou mít obezitu, která je
definována jako abnormální nebo nadměrné hromadění tuku, které může
poškodit zdraví. Dnes řada zdravotnických organizací považuje
obezitu za chronické, ale zvládnutelné onemocnění.
Světová zdravotnická organizace a další zdravotnické organizace
rozlišují tři stupně obezity:
Klasifikace obezity
Index tělesné hmotnosti (BMI)
1. stupeň
30,0–34,9
2. stupeň
35,0–39,9
3. stupeň
Více než 40
Rozsahy BMI vycházejí z vlivu nadměrného tělesného tuku na zdraví
jedince, předpokládanou délku života a riziko rozvoje onemocnění; s
nárůstem BMI se zvyšuje i riziko některých onemocnění.
Lidem s BMI 30 nebo vyšším se doporučuje, aby se poradili se
zdravotníkem vyškoleným v léčbě obezity ohledně diagnózy, hodnocení
rizik, léčby obezity a zdravotních komplikací souvisejících s hmotností.
Cílem zvládání a léčby obezity není jen hubnout, ale spíše zlepšit
zdraví a snížit riziko jiných zdravotních komplikací. Zhubnutí i jen
o několik málo kilogramů, například o pět procent tělesné hmotnosti
nebo více, a udržení tohoto úbytku může zlepšit celkovou pohodu a
zároveň snížit riziko komplikací souvisejících s váhou.
Existuje řada vědecky ověřených možností léčby obezity, které lze
doporučit v závislosti na individuálních potřebách, zdravotním stavu a
přítomnosti nebo nepřítomnosti komplikací souvisejících s hmotností.
Léčba může zahrnovat kombinaci následujících možností:**
* Bariatrická operace je obecně zvažována u osob s BMI nad 35,
které mají také komplikace související s tělesnou hmotností. Obecně
se zvažuje také u osob s BMI 40 nebo vyšším.
** Upozornění: Tyto informace nenahrazují konzultaci se
zdravotníkem. Máte-li jakékoli dotazy týkající se vašeho zdraví,
obraťte se na svého praktického lékaře nebo jiného kvalifikovaného zdravotníka.
Jsme to, co jíme?
Mnoho výzkumů ukazuje, že zdravotníci mají vůči lidem s obezitou
předsudky a stigmatizují je. Lidé žijící s tímto onemocněním zase
nespatřují ve zdravotnících dostatečný zdroj podpory.
A právě tady přichází na pořad dne druhá otázka,
kterou jsem dříve zmínil: „Proč bych s vámi o tom vůbec měl/a mluvit?
Pokud to takto cítíte nebo pokud jste někdy byli nějakým zdravotníkem
odsuzováni, chtěl bych, abyste věděli, že problém je u mě, ne u vás.
Je opravdu politováníhodné, že zdravotníci – stejně jako prakticky
celá společnost – zpropagovali příliš zjednodušující pohled na věc,
totiž, že ke zhubnutí stačí méně jíst a více se hýbat.
Všechno přisuzují jednotlivci; je to jen obyčejná
rovnice mezi přijatou a vydanou energií. Pokud tedy chcete zhubnout,
méně jezte a více se hýbejte. Pokud to nezabere, je s vámi něco
špatně. Ve společnosti nazvané Obesity Canada, již jsem pomáhal
zakládat, nevěříme, že jsme jen to, co jíme, tedy že stačí méně jídla
a více pohybu.
Share
„Léčebné doporučení, méně jídla, více pohybu‘ už má svá nejlepší léta
za sebou.“
Jako léčebné doporučení je „méně jídla, více pohybu“ zralé na odchod
do důchodu. Máme nezpochybnitelné důkazy, že obezita je zdravotní stav
– riziko obezity souvisí s vaší genetikou, chuť k jídlu je složitá
záležitost, na které se podílí několik mozkových systémů, jež vás
chrání před úbytkem hmotnosti, a jídlo souvisí stejně tak se
sociálními a emočními problémy, jako s hmotností.
Proto víme, že váha není chování, nelze ji mít přímo pod
kontrolou a že ztráta tuku vede k neurohormonálním změnám, které
zvyšují chuť k jídlu a snižují pocit plnosti, protože tělo se snaží
udržet svou nejvyšší váhu.
Stěžejní okamžik v lékařské profesi
Vlastním přičiněním jsme spadli do hodně hluboké propasti. Myšlení ve
stylu „méně jídla, více pohybu“, který jsme přejali z reklamy, vytváří
předsudky vůči lidem žijícím s obezitou: předsudky zdravotníků a
společnosti obecně, ale také předsudky obézních lidí o sobě
samých.
Pro vyřešení situace bude
nutné, aby zdravotníci získali vzdělání v oblasti vědy a etiky léčby
obezity. Jako zástupce své profese věřím, že nyní musíme tvrdě
pracovat, abychom znovu získali důvěru obézních lidí. Proč by nám
dávali další šanci, kdybychom neuměli dokázat, že jsme se
změnili?
Share
„Musíme si uvědomit, že naše bývalá přesvědčení o obezitě a o tom,
jak ji léčit, byla mylná a že nyní již chápeme obezitu jinak.“
Pokud jste však obětí obezity, může být těžké na to zapomenout. To
bych chtěl zdůraznit. Jednali jsme s vámi špatně. Trpěli jste
škodlivými následky.
Je jasné, že na
to nemůžete jen tak zapomenout. Proto jsem vyvinul výukový modul pro
zdravotníky, který se jmenuje „Velká omluva“. Mám na mysli to, že si
musíme uvědomit, že naše bývalá přesvědčení o obezitě a o tom, jak ji
léčit, byla mylná a že nyní již chápeme obezitu jinak. Tuto omluvu
dlužíme a uznáváme, že náš přístup napáchal škody. Žádáme vás, abyste
zvážili, zda nezměnit vztah ke svému zdravotníkovi, který změnil svá přesvědčení.
Více než jedna strategie léčby
Vzhledem k tomu, že se jedná o zdravotní stav, vyžaduje léčba
obezity, stejně jako u cukrovky 2. typu, hypertenze a astmatu,
kombinaci lékařských (i chirurgických, pokud je to nutné) a
behaviorálních strategií.
Chronická
onemocnění také vyžadují sebeřízení a podporu v sebeřízení, kterou by
měl poskytovat vztah mezi lékařem a pacientem. V tomto vztahu nemáte
pasivní roli, a už vůbec ne podřízenou. Jste rovnocenní partneři.
Říkám to proto, že věřím, že pokud nejste spokojeni s péčí, kterou
dostáváte, máte právo to svému zdravotníkovi říct, vyjádřit kritiku a
zapojit se do konstruktivní diskuse.
Share
„Nevzdávejte to, empatičtí zdravotníci se spolupracujícím přístupem k
léčbě obezity existují!“
Občas jsem lékařům položil následující otázku: „Pokud by z vás měl
pacient pocit, že ho odsuzujete, pohrdáte jím a je vám jeho osud
ukradený, zarmoutilo by vás to?“
Odpovědi, které dostávám, bývají plné emocí: „Ano, to by mě naprosto
znepokojilo!“ Z toho usuzuji, že průměrný lékař se snaží. To je dobrá
zpráva a vzbuzuje to ve mně naději, že pokud byste lékaři řekli: „To,
co jste právě řekl, na mě působí, jako že mě odsuzujete,“ přizval by
vás ke spolupráci.
Pokud byste s tím,
co by vám odpověděl, nebyli spokojeni, pak to pro vás pravděpodobně
není vhodný zdravotník. Stejně jako v jiných oblastech vašeho života,
i při léčbě obezity bude možná nutná konzultace u několika lékařů, než
najdete toho pravého, který bude vaším průvodcem po vašem
zdraví.
Ale nevzdávejte to, empatičtí
zdravotníci se spolupracujícím přístupem k léčbě obezity existují!
Odkazy / literatura (v anglickém jazyce)
Vallis M. Are Behavioural Interventions Doomed to Fail?
Challenges to Self-Management Support in Chronic Diseases. Can J
Diabetes. 2015;39:330–4.
Vallis M, Piccinini-Vallis
H, Freedhoff Y, Sharma A. A Modified 5 As Minimal Intervention For
Obesity Counselling in Primary Care. Can Fam Physician.
Vallis M, Lee-Baggley D, Sampalli T, Ryer A, Ryan-Carson S,
Kumanan K, et al. Equipping providers with principles, knowledge and
skills to successfully integrate behaviour change counselling into
practice: a primary healthcare framework. Public Health. 2018
Jan;154:70–8.
Vallis M, Lee-Baggley D, Sampalli T,
Shepard D, McIssaac L, Ryer A, et al. Integrating behaviour change
counselling into chronic disease management: a square peg in a round
hole? A system-level exploration in primary health care. Public
Health. 2019 Oct;175:43–53.
Ryan RM, Deci EL.
Self-determination theory and the facilitation of intrinsic
motivation, social development, and well-being. Am Psychol. 2000
Jan;55(1):68–78.
Forman EM, Butryn ML. A new look at
the science of weight control: how acceptance and commitment
strategies can address the challenge of self-regulation. Appetite.
2015 Jan;84:171–80.
Pojďme si promluvit: 10 otázek, které byste měli položit svému lékaři
Těchto deset otázek vám může pomoci zahájit rozhovor a učinit první krok
k tomu, abyste se dozvěděli, jaké jsou možnosti léčby pro regulaci
tělesné hmotnosti.
Obezita je složité onemocnění, ale její léčba být složitá nemusí.
Vyškolení zdravotníci mají znalosti a nástroje potřebné k vytvoření
léčebného plánu, který vám bude vyhovovat.
The site you are entering is not the property of, nor managed by,
Novo Nordisk. Novo Nordisk assumes no responsibility for the content
of sites not managed by Novo Nordisk. Furthermore, Novo Nordisk is not
responsible for, nor does it have control over, the privacy policies
of these sites.