Proč bychom se měli přestat obávat slova „obezita“

Jak bychom ji měli nazývat? Je překvapivé, jak moc se zaměřujeme na tyto otázky, když hovoříme o obezitě. Někteří lidé dávají přednost slovu tlustý, protože se podle nich jedná o faktický popis. Ostatní toto slovo považují za urážlivé a upřednostňují slovo obézní, protože se jedná o objektivní, klinický termín.

Když jsem se nedávno účastnil konference o léčbě obezity a regulaci tělesné hmotnosti ve Velké Británii slyšel jsem, že jeden z řečníků používá frázi „lidé s vyšší hmotností“. To vyvolalo u určité části publika silné pobouření, protože tuto frázi považovali za stigmatizační a urážlivou.

Jsem aktivním členem organizací, které podporují lidi žijící s obezitou. Cítím, že stigmatizace je velmi důležitým aspektem jejich života a samozřejmě, právě tady jsou definice - stejně jako neshody, co se týče definicí - důležité. Protože jsme všichni jednotlivci, je těžké vyhovět všem. To, co může jeden člověk považovat za urážlivé, je pro jiného normální.

Pro mě je to kontext, který ze slova vytváří stigma. Když vás nazve tlustým neznámý člověk, můžete se cítit rozrušeně, naštvaně a dokonce bezcenně. Ale co když vám váš lékař řekne: „Obávám se, že vaše tělo ukládá příliš mnoho tuku, což by mohlo v budoucnu vést ke vzniku zdravotních problémů.“ Vyvolá to ve vás stejné pocity?

Obezita je obvykle vnímána jako osobní nedostatek člověka, který ní trpí, což ostatním lidem dává možnost zesměšňovat, diskriminovat a šikanovat je. Když konference skončila, byla jsem znepokojena tím, že se diskuze tolik zaměřila na to, jak obezitě říkáme. Není stigma „jezte méně, pohybujte se více“ více znepokojivé, než to, jak říkáme samotnému onemocnění?

Lidé si neuvědomují, že jsem velice aktivní. Od absolvování vysoké pracuju fyzicky na plný úvazek. Také mám osobního trenéra a chodím do posilovny a taky každý den plavu. Tak mně klidně nazvěte tlustou, trpící nadváhou, někým s vyšší hmotností a těžkými kostmi nebo cokoliv chcete. Ale pokud cítíte potřebu mě soudit, dělejte to na základě vlastních pozorování, ne na základě toho, co vám říkají média, nebo na základě odborníků, kteří nemají zkušenosti nebo nechápou, co život s obezitou ve skutečnosti obnáší.

Dle mého názoru by konferencím a jiným fórům, kde se o obezitě diskutuje, prospěla lepší komunikace mezi akademickými pracovníky a pacienty. Tento dialog by přispěl k lepšímu pochopení problémů, kterým čelí lidé trpící obezitou a umožnil by tak vytvořit lepší strategii, jak sjednoceně postupovat vpřed. A ne pouze s jedním omezeným slovem, plným stigmatizace.