„Kyslíkovou masku nasaďte nejprve sobě.“

Jaký je rozdíl mezi péčí o sebe a sobectvím? Překvapilo by vás zjištění, že lidé žijící s obezitou se neustále pohybují ve světě odsuzování a stigmatizace?

Není divu, že jedinci žijící s obezitou se snaží vyhnout kritice tak, že si vyvinuli vysokou citlivost vůči ostatním a často přizpůsobují své chování tak, aby se kritice vyvarovali.

To mě jako psychologa trápí ze dvou důvodů. Zaprvé – tato dynamika přivádí lidi k tomu, že se druhým snaží zavděčit. Zadruhé – tento vzorec narušuje sebevědomí, protože bez ohledu na to, co člověk s obezitou udělá, stigmatu se beztak nevyhne. Možná jste zaslechli názor, že předpojatost vůči obezitě je jedním z nejméně přijatelných předsudků.

Lidé jsou tvorové společenští, a proto je většina z nás velice citlivá na pocity a postoje druhých vůči nám. Proto jsme snadno zranitelní. Na rozdíl od dětského rčení „Šutry a klacky dávají facky, ale slova neublíží“ mě tedy slova ranit mohou.

Sebevědomí může být křehké. V průběhu života dostáváme rány, kopance, modřiny a škrábance. To platí pro nás všechny bez ohledu na to, jak silné sebevědomí máme. A co ti, kteří mají nízké sebevědomí? Kolik toho jsou schopni unést do chvíle, kdy už jim nezbude vůbec nic?

To nám tedy říká, že sebevědomí je potřeba chránit, opravovat a osvěžovat. A k tomu je zapotřebí péče o sebe, soucit se sebou a laskavost. Není to ovšem tak jednoduché, pokud ze sebe máte špatný pocit a pokud čelíte neustálé kritice (ať už neskrývané, nebo nevyjádřené přímo).

Většinu našeho chování lze pochopit z pohledu psychologické teorie pohonů. Překvapilo by vás, že naše pohony lze shrnout docela jednoduše? Většina z nás může popsat naše základní pohony jako určitý stupeň kombinace dvou hlavních pohonů.

Za prvé je to pohon udělat něco významného, dosáhnout něčeho hodnotného (mnoho lidí po sobě chce něco zanechat, přejí si, aby tu po nich něco zůstalo). Říkáme tomu motivace k dosažení úspěchu. A k tomu za druhé toužíme po smysluplném a hlubokém spojení s ostatními (přejeme si, aby na nás někomu záleželo, nechceme zemřít sami). Říkáme tomu motivace pro příslušnost. Někteří lidé mají mezi těmito dvěma pohony rovnováhu, jiní lidé jsou silnější v jedné oblasti než ve druhé.

Pokud máte silnou motivaci k dosažení úspěchu, pravděpodobně jste typ osoby, která tvrdě pracuje a je velmi zodpovědná. To jsou skvělé vlastnosti, které ale mohou bránit v péči o sebe. Vezměme si příklad, kdy máte nějakou osobní potřebu, ale stojí před vámi termín nebo určitý závazek. Osoba se silnou motivací k dosažení úspěchu odloží své potřeby stranou a dostojí svým závazkům.

Pokud pak máte silnou motivaci pro příslušnost, pravděpodobně budete typem osoby, která je laskavá, spolehlivá a podporující. Opět skvělé vlastnosti, které vám ale také mohou bránit v péči o sebe. Tak například máte osobní potřebu, ale někdo, na kom vám záleží, potřebuje podpořit. Člověk se silnou motivací pro příslušnost odloží své potřeby stranou a namísto toho se postará o potřeby druhých.

Myslím, že je vám jasné, kam tím mířím. Pro lidi je snadné posunout své osobní potřeby nadruhé místo z mnoha různých důvodů. Nyní se vraťme k mé otázce: jaký je rozdíl mezi péčí o sebe a sobectvím?

Pokud máte nízké sebevědomí, pokud jste si osvojili vzorec, že vaše potřeby jsou podřazené ostatním povinnostem nebo potřebám druhých, bude vás stát nějaký čas a energii, než se naučíte soustředit na své potřeby, a ne na externí pohony.

Koneckonců, máme jen omezené množství času, energie, peněz atd. Pro lidi může být zpočátku nepříjemné, když musí zaměřit energii, čas a peníze svým potřebám. Může se stát, že pak budete méně výkonní nebo méně citliví k potřebám druhých. A v této chvíli se může jevit jako zmatené, jaký je rozdíl mezi péčí o sebe a sobectvím.

Pro psychické zdraví je nezbytné, abychom uspokojovali své vlastní potřeby. Péče o sebe je stěžejní. Je nezbytná a máme na ni právo. Mám opravdu rád obrat: „Dej mi ze sebe to nejlepší.“ Dovolte mi to vysvětlit.

Zamyslete se nad tím, kdy je vám nejlépe, kdy do sebe všechno zapadá, a vy přemýšlíte, cítíte se a chováte jako člověk, kterým byste opravdu chtěli být. Když je ve vás právě vaše nejlepší já, pravděpodobně budete odvádět nejlepší práci nebo budete citliví a pečující. Jinými slovy, jak motivace k dosažení úspěchu, tak motivace pro příslušnost jsou spojeny s péčí o sebe sama.

Je pravda, že můžete urazit velkou vzdálenost a ignorovat přitom své vlastní potřeby, ale v dlouhodobém horizontu to nebude fungovat dobře. Zajímalo vás někdy například, proč je mezi lékaři tak vysoká míra sebevražd?

Přestože je lékařství velmi ušlechtilou profesí, která má obecně dobrý příjem a společnost k ní chová úctu, posláním lékařů je pečovat.

A tato druhá strana mince, je důvodem, proč může být velmi stresující být lékař. Součástí tohoto povolání jsou totiž nekonečné žádosti o pomoc a dennodenní účast na zdravotních tragédiích. Představte si, že jste chirurg a navzdory vašemu nejlepšímu úsilí osoba na operačním stole zemře. Nyní si představte, že k tomu dochází opakovaně po mnoho let, aniž by to byla vaše chyba.

Péče o sebe je nezbytnou prevencí vyhoření, depresí a závislostí, což jsou psychické obtíže přispívající k vysoké míře sebevražd mezi lékaři.

Tady je druhý příběh. Už jste někdy slyšeli o úspěšném podnikateli, který střádá velké bohatství, pracuje 24 hodin denně 7 dní v týdnu a generuje stále větší a větší zisky? Jenže všechno to bohatství se hromadí na úkor času, který by mohl věnovat vlastním potřebám nebo mezilidským vztahům. Tento příběh nekončí dobře. Podnikatel pravděpodobně skončí sám a ve špatném zdravotním stavu.

Často vídáme lidi žijící podobný příběh, jak v mladém věku umírají na infarkt. Péče o sebe je nezbytná k tomu, abyste předešli ochladnutí důležitých vztahů (manžel či manželka, děti, rodina a přátelé) a zdravotním problémům (nárůst hmotnosti, vysoký krevní tlak, cukrovka, srdeční onemocnění).

Doufám, že jsem vás přesvědčil, že abyste byli tou nejlepší verzí svého já, potřebujete uspokojovat své potřeby. Na závěr tohoto příspěvku zopakuji něco, co jsem řekl již v tom předchozím. Sebeúcta je úcta, kterou máte sami k sobě. Omlouvám se, jestli to zní jednoduše. Ale počkejte, možná by to mohlo být ještě jednodušší.

Sebeúcta je vztah mezi vámi a vámi.

• Sebeúctu si nelze vydělat.
• Sebeúctu vám nikdo nemůže dát.
• Sebeúctu si nelze půjčit.
• Sebeúctu nelze odnikud stáhnout.
• Sebeúctu si nelze koupit.
• Sebeúctu si VŽDY musíte NÁROKOVAT.

Péče o sebe je cestou k budování sebeúcty.